Příspěvek na stravování nelze čerpat z prostředků ONIV z ÚZ 33353

Garantováno OŠMTS

MŠMT se vyjádřilo ke krytí nákladů ze stravování zaměstnanců takto:

Podle § 160 odst. 1 písm. c) a d) školského zákona je možné ze státního rozpočtu poskytnout finanční prostředky vyčleněné na činnost „škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí, …, a to na … ostatní náklady vyplývající ze základních pracovněprávních vztahů, …“. Důležitá jsou právě slova „náklady vyplývající z“, která je potřeba vykládat jako obligatorní náklady, tj. náklady přímo vyplývající z právních předpisů. Není možné do těchto nákladů řadit náklady fakultativní, jako jsou např. benefity pro zaměstnance, kam se řadí i financování stravování zaměstnanců. Žádný právní předpis totiž nestanovuje zaměstnavatelům zákonnou povinnost zajistit svým zaměstnancům stravování nebo jim na něj přispívat.

K 1.1.2021 došlo k novele ustanovení § 33b zákona č. 250/2000 Sb., a to zákonem č. 609/2020 Sb., jehož nový odstavec 1 zní: „1) Zabezpečuje-li příspěvková organizace stravování, zabezpečuje je ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím organizační složky státu, právnické osoby nebo fyzické osoby pro ….“. Ze slova „zabezpečuje-li“ nyní zcela jednoznačně vyplývá, že nejde o povinnost příspěvkové organizace jakožto zaměstnavatele, nýbrž o benefit poskytovaný zaměstnavatelem svým zaměstnancům. Je tedy právně postaveno na jisto, že na stravování zaměstnanců od novely ustanovení § 33b zákona č. 250/2000 Sb. nelze z tzv. ONIV přispívat. Tyto náklady totiž nevyplývají ze základních pracovněprávních vztahů, ale z jednání zaměstnavatele učiněného nad rámec povinností stanovených právními předpisy.