Kulatý stůl „Jak na komunikaci“: Společná diskuse k prevenci školního neúspěchu

Cílem obou setkání bylo sdílení zkušeností, pojmenování překážek v oblasti školní docházky a komunikace se žáky i jejich rodinami a hledání možností podpory dětí ohrožených školním neúspěchem a předčasným odchodem ze vzdělávání.

Akce se v obou případech zúčastnili pedagogičtí pracovníci základních a středních škol, pracovníci ŠPZ, zástupci veřejné správ, rodiče a další odborníci, kteří pracují s dětmi a žáky a jejich rodinami. Druhý kulatý stůl byl navíc rozšířen o zástupce komunitního centra, které se podílí na podpoře žáků ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí.

První kulatý stůl „Jak na komunikaci I“ se uskutečnil v září 2025 a soustředil se především na charakteristiky dobré komunikace mezi školou a rodinou. Diskuse se zaměřila na budování důvěry, identifikaci nejčastějších bariér v komunikaci a jejich dopad na vzdělávací dráhu žáků. Účastníci sdíleli konkrétní příklady selhávání spolupráce, například v situacích, kdy rodiče nereagují na výzvy školy, nedodržují domluvené postupy nebo chybí osobní kontakt. Výrazná pozornost byla věnována také roli školských poradenských zařízení jako nestranného prostředníka mezi školou a rodinou.

Druhé navazující setkání „Jak na komunikaci II“ proběhlo v lednu 2026 a více otevřelo systémová témata, zejména problematiku školní docházky, dostupnosti dat a rozdílů mezi jednotlivými stupni vzdělávání. Diskutovány byly faktory ovlivňující neúspěšnou docházku, jako jsou vysoká absence, časté změny školy nebo bydliště, psychické obtíže žáků či nevhodná volba oboru. Výrazně zazněla role podpůrných profesí, zejména sociálního pedagoga, a význam spolupráce školy s komunitními a místními službami.

Na obou kulatých stolech byl kladen důraz na sdílení příkladů z praxe, otevřenou diskusi a vzájemnou výměnu zkušeností. Účastníci se shodli, že klíčovým faktorem prevence školního neúspěchu je včasná, otevřená a respektující komunikace a aktivní zapojení rodiny. Opakovaně zaznívalo, že bez spolupráce napříč resorty a bez systémové podpory jsou možnosti jednotlivých škol a odborníků omezené.

Přestože byla diskutovaná témata náročná, obě setkání proběhla v konstruktivní atmosféře a potvrdila význam společného prostoru pro sdílení, podporu a hledání reálných cest, jak pomáhat dětem a žákům, kteří o vzdělávání mají zájem, ale potřebují větší podporu.